První Dvoračky
Máme za sebou první opravdický výlet na běžkách. Dychtivé po sněhu jsme vyrazily už v pátek, abychom mohli v sobotu, jakmile se rozední, vyrazit do stopy. V televizi předpovídali kalamitu, my se těšily, že připadl sníh. A skutečně, cesta z Pardubic na chaloupku byla velmi pohodová, jen jsme musely odházet místo pro auto, bylo jisté, že pojedou pluhy, a pak už nás čekalo posezení ve vytopené chaloupce, u pece a při dobrém jídle a pití. Ráno jsme se probudily do zasněžené krajiny, tak rychle připravit batůžky, lyže a ven.
Teplota je okolo nuly, připadlo zase trochu sněhu, ale teď, ač je zataženo, nesněží. Ještě foto s běžkami a na sníh. Hlásím, že nad hřbitovem mají být stopy, však chyba lávky, jsme tu asi brzo, nu což, chtěly jsme sníh, tak si ho užijme ... Prošlapujeme stopu po Jestřabí, od Vurmovky již máme oblíbenou "dálnici", která vede až k Rezku. První malý sjezd, rovinka a první větší stoupání. Cestu nám ukazují stromky - sněhuláci.
Jsme u Rezku, ale nezdržujeme se a pokračujeme na Dvoračky. Moc lidí nepotkáváme, což nám nevadí.
Naopak naše nálada s přibývající nadmořskou výškou růžoví. Co na tom že nepříliš vzdálené stromy se ztrácejí v mlze ...
Po dvanácté, po posledním stoupání odkládáme lyže a hurá na polévku. A kdyby jen to, takový borůvkový řez, to je teprve dobrota! Na Štumpovce obsluha nelelkuje a my řádně posilněni uvolňujeme místo dalším hladovcům a chystáme se k návratu. Začíná trochu padat sníh, dobře, že jsme vyrazili tak brzy, polovina cesty byla vlastně v pohodě. Čekají nás krásné sjezdy, zasloužené, když jsme si to vydupaly ... Před Rezkem začíná více sněžit a a také se to trochu lepí. Za Rezkem sněží ještě víc a sníh se na lyže lepí také ... víc. To neznám ani já, se svými "bradavicemi". Statečně zdoláváme lesní úsek a ejhle, zkratka na Jestřabí je již protažená, tak to budou i stopy na Jestřabí! A byly. Jen kdyby se to tak nelepilo. Trochu nás to zdrželo, leč nezlomilo. Máme v nohách prvních 24 zimních km a myslím, že jsme si to užily.
Veronika, Eva, Maruška a Zuzka.